Malý
Duhový mravenečník
S křídly z drcených eukalyptů
Rozptyluje mé obavy
Z neviditelných vláken
Vlajících
Z nevěřícného šklebu
Gotického chrliče
Vmermomocněného
Do pitoreskně oprýskaného zdiva
Ranně barokního kostela
Vyzdviženého
Nad ostatky
Vysušené předkožky
železobetonového světce…
Sedím v parku před portálem
A žvýkám kopřivy.
(Zatím žádná hodnocení.)
Loading...Zhlédnuto 15x
Z letního
třináctého patra
čerstvě upečeného paneláku
na hranici města
kouká kaleidoskopem
roztoužený kluk
na duel nezkušených milenců
v travnatém dolíku u střelnice
Stráň za střelnicí
je zaneřáděná
trusem vylekaných asfaltových holubů
Okolní les
Cílevědomě
Metodicky
Pročesávají
Malí
Chlupatí
sběrači projektilů
s igelitovými pytlíky
na ocáscích.
(Zatím žádná hodnocení.)Loading...Zhlédnuto 14x
motýl přilét na latu
dýchá pyl jak pelyněk
dusíc se drsně dosedl
kýchá
otřesy stvolu se podepisují
na jeho stavební struktuře
resumé:
stvol zlomený
motýl na zemi.
(Zatím žádná hodnocení.)Loading...Zhlédnuto 20x
Byl to podivný spánek
z něhož mě Cosi vytrhlo
cosi
neodolatelného
nezdolatelného
neodvratného
podivný spánek
v němž moje Podvědomí
se stalo pánem mého Těla
a plně je ovládlo
podmanilo si je
vytvářeje tak
úděsnou
fantaskní scénu
v jinak poklidném obrazci všední Noci:
Člověk
(jinak zcela při vědomí)
jako zhypnotizován
se zdvihá ze svého lože
v zšeřelém pokoji
ozářeném jen
sporou almužnou frigidního světla měsíční skvrny
neschopen
ubránit se svému Vytržení
vyvěrajícímu z jeho nejniternější Pravěkosti…
Jen tak nalehko
jsem vyšel
do mrazivé Noci
kde na mne Luna
rozevřela
svoji neobvykle širokou Auru
v tu chvíli se nacházející tak blízko mne
že stačilo jen do ní vstoupit
jak do klína dychtivé milenky
a já cítil
jak si mě podmaňuje
zakoušeje tak pocity zoufalého šílenství
rozechvělého vlka
jenž se zvrácenou mordou
skrze slepené, orosené chlupy
vyprazdňuje
zahořklou žalost
svého animálního nitra
vstříc
magickému terči
lhostejné
flegmatické královny půlnoční oblohy
která s neskrývaným
chladným opovržením
provokuje statisíce tvorů
k akustické extázi,
orgiím klesajícího tónu a nočního ticha
jež tolik jitří smysly
řezavou nesnesitelností…
V tu chvíli
jsem pochopil tupou
nevědomou odevzdanost
přízračných somnambulů,
jejich tiché
a o to děsivější
pohrdání
malicherným životem
na břitu římsy…
Pamatuji si
že jakási Myšlenka
mne svou odpudivou nesmyslností
udeřila do středu zfascinovaného Vědomí
Stál jsem
vzhlížeje k psychopatické Luně
nenalézaje dostatek odvahy
k pohledu pod špičky svých chodidel…
Nevím, jak jsem se dostal zpět.
(Zatím žádná hodnocení.)Loading...Zhlédnuto 39x
Teplo,chlad,bolest,
střípky vzpomínek,
výčitky večera minulého,
hrášek s mrkvičkou,
na zemi si hrají,
pach chuti tlení..
Neschopnost pohybu,
bolest,žal,omámení,
zvoník v hlavě,
touha,výčitky,
k nedostatku kontroly,
nenávist,
opět ta bolest,tlak,
a hrášek s mrkvičkou,
zas si hrají..
Ostré světlo,
žádný stín,
v bytě poušť,
žízeň a splím,
touha po úlevě,
sucho v ústech,
dva loky vody,
opět ta bolest,
ten tlak,
a zas hrášek s mrkvičkou,
koulejí se po podlaze..
Proč jen včera,
nezůstal sem doma,
či proč nedržel,
sem se na uzdě,
konec daleko,
zábrany žádné,
hudba..smích a žízeň,
jak težké je ráno těch,
co na dno láhve dostali se..
Bolest, tlak,
známý předklon,
kdy už to skončí,
zas hrášek s mrkvičkou,
hrají si na zemi,
spolu s kamarády,
úleva,
spásný spánek přichází..
(Zatím žádná hodnocení.)Loading...Zhlédnuto 21x
V parku zvrací rebel,
neuměl pít,
ruší mne při psaní
miluji klid.
Ty piráte rýmů!!
Ty žháři děl!!!
dostal jsi svobodu
mohls jít ven.
Gulášek zapadl
pod záhon růží
odvracím
mám husí kůži
Lehl si do kytek
toulá se se slovy,
že možná zítra
si děvče uloví.
Ty trosko vraku!!
Ty loutko vášní!!
blije si do dlaní –
není to zvláštní?
Zima je krutá
tak razím do ulic,
on leží tiše,
nedělá nic …
(Zatím žádná hodnocení.)Loading...Zhlédnuto 23x
Zavři oči
Dole na ulici kropicí auto napodobuje déšť
Beránci sbíhají do údolí a usínají
ve tvém stínu zatímco ručičky hodin se zastavují
protože tato chvíle se už nebude opakovat
Ticho večera
provokuje
labutě
aby se ještě před smrtí pokusily zazpívat
něco o tvé kráse
Zavři oči
V berlínské hospodě se rouhá jednonohý
Kristus
a jeho krev
padá na hlavy farizejů
Hannibalovi sloni leží na březích Konga s podřezanými žilami
a vypasení básníci předvídají konec
lidské komedie
Zavři oči! Zavři oči…
Za chvíli umlknou
zvony trombóny tramvaje
a já
budu poslouchat jak se z oblohy s ozvěnou vracejí
údery tvého srdce
v rytmu ptačích křídel
v rytmu v kterém se země kolébá vesmírem
v rytmu který se nikdy nikomu nepodaří
upálit nebo ukřižovat
Zavři oči
a bude to jako když měsíc zapadá v aleji mostů
Zavři oči
a bude to všechno jako na počátku světa
(Zatím žádná hodnocení.)Loading...Zhlédnuto 31x
S každou slzou lásky,
Se něco ztrácí.
Příliv klesne,
Světlo zhasne,
Sen se vrací-ztrácí.
Svoboda slz-
nekonečná-konečná
Kapky si padají jak chtějí,
Lidé se potichu smějí…
Není to potichu, je to nahlas,
Bojím se ostychu, ničím se za vlas,
Něčím-ničím
S každou slzou lásky,
Se něco ztrácí.
Příliv klesne,
Světlo zhasne,
Sen se vrací- ztrácí…
(Zatím žádná hodnocení.)Loading...Zhlédnuto 10x
Poznám strukturu tvých rtů,
těch měkkých polštářů,
rudě zbarvených…
Jako krev,
co proudí v těle,
proudí a pak…..
proudí…..ven…..
Je to jen pár dnů,
co utonul si v ní,
a já s ní splývám,
ráda…
A to v okamžiku,
kdy ti z nože vyndám
záda…
Říkáš mi ve snu: VRAH,
Jsem jen člověk,
co spletl si cestu,
dvou drah.
(Zatím žádná hodnocení.)Loading...Zhlédnuto 14x
Propadl jsem představě
Nosit nočník na hlavě.
Nosit v noci,
Nosit ve dne,
Než mi z toho jebne.
Propadl jsem představě
Prdět do balónu.
Prdět v noci,
Prdět ve dne,
Na londýnskym zvonu.
Propadl jsem představě
Píti slivovici.
Pít ji ve dne,
Pít ji v noci,
Veni, vidi, vici!
(1 hlasů, průměr: 5,00 z 5)Loading...Zhlédnuto 26x